Kvalitních spisovatelů hororového žánru je určitě velké množství. Mohl bych jmenovat a zřejmě by mi to vydrželo na dosti dlouho. Ale co naplat, "KRÁL" je jen jeden.
Stephen King bezesporu patří mezi nejslavnější a nejuznávanější světové spisovatele poslední doby a je považován za bezkonkurenčního mistra spisovatelského řemesla na poli hororového žánru a thrilleru.
Jeho životní příběh započal 21. září 1947 v Portlandu, MAINE, kdy se malý Stephen Edwin King narodil svým rodičům Donaldovi a Nellie Kingovým. Když byly Stephenovi dva roky, odešel si jeho otec, obchodní cestující pro Electrolux, koupit balíček cigaret. Již se nikdy neobjevil. Tak žily Stephen se svým adoptovaným bratrem a matkou sami.
"Srdce jsou od toho, aby se lámala, názory od toho, aby se měnily."
Už odmala Stephen King v sobě nacházel lásku k psaní. Zezačátku se soustředil na psaní pouze povídek se sci-fi tématikou. Protože ale neměl Stephen dostatečné vzdělání, byly povídky ochuzené o detaily. Ale stále byly skvělé na chlapce jeho věku - tehdy mu bylo 12 let!!! O horor se Stephen King začal zajímat v roce 1959, kdy našel v domě své tety krabici plnou starých sci-fi a hororvých časopisů. Inspirován takovými spisovateli jako H. P. Lovecraft nebo Jack Finney napsal svou první hororovou povídku s názvem "Byl jsem mladým vykrádačem hrobů(I was a teenage grave robber)".
"Fikce je pravda uvnitř lži a pravda o této fikci je jednoduchá: kouzla neexistují."
Stephen King odmaturoval na střední škole v roce 1966 a pokračoval na Mainské univerzitě v Oronu. V roce 1970 získal titul bakaláře
angličtiny, a v roce 1971 si vzal Tabithu Spruceovou. King vystřídal mnoho povolání, avšak ani jedno ho nenaplňovalo. Pracoval v závodní prádelně, vyzkoušel si i práci vrátného. Nakonec se stal učitelem angličtiny na Hamdské veřejné škole v Maine. Psal kdykliv ve volném čase a v roce 1974 vydal román "Carrie", který měl pvůdoně skončit v odpadkovém koši. Díky Kingově ženě se tak nestalo a on dostal zálohu na 2 500 dolarů. Kniha zaznamenala ihned ohromný úspěch a po vydání druhé knihy "Prokletí Salemu" a třetí "Osvícení" byl Stephen King definitivně pasován na hororového spisovatele.
"Jen nepřátelé mluví pravdu. Přátelé a milenci lžou neustále, neboť jsou polapeni v síti závazků."
V roce 1999 se stal Stephen King obětí dopravní nehody a rekonvalescence byla dlouhá a těžká. Stála ho mnoho fyzických i duševních sil. Svoji tvorbu musel omezit, nakonec ale dokázal obdvuhodně znovu uchopit své spisovatelské řemeslo pevně do rukou a dodnes stále pokračuje v psaní knih. Stephen také některá ze svých těžkých životních období řešil alkoholem a drogami. Jeho fanoušci i literární odborníci se shodnou na tom, že díla napsaná pod vlivem drog a alkoholu mají docela jiný rozměr - ne lepší ani horší, pouze jiný.
"Talent je levnější než sůl. Je to spousta tvrdé práce, co dělí talentovaného člověka od úspěšného."
Jeho závislost byla natolik vážná, že si u některých děl King vůbec nepamatuje, že je psal. Za čtyřiatřicet let své literární kariéry vydal více než šedesát knih, kterých se na celém světě prodalo přes dvě miliardy výtisků. Podle těchto knih bylo natočeny desítky filmů. V jeho fanklubu najdete téměř milión obyvatel této planety...
Příliš zevrubně představovat jednotlivá Kingova díla je nošení dříví do lesa, ale několik titulů by tu určitě mělo zaznít.
Upozornění: Může obsahovat spoilery
Prokletí Salemu
(Salem's Lot)
Jerusalem's Lot je malé městečko v Nové Anglii. Indiánské léto přivítalo v Salemu Bena Mearse. Vracel se do města, kde kdysi pobýval u své tety a kde nyní, jak doufal, se zbaví svých nočních můr. Ale vše je nakonec jinak. Do Salemu pronikne Cizinec. Cizinec s tajemstvím, nebezpečnější, než sám ďábel...
Na první pohled sice klasická "upířina", ale King se vyhnul veškerým klišé a nutno říci, že postupně budovaná atmosféra je opravdu hutná.
"Pojď, falešný knězi. Poznej pravé náboženství. Přijmi mou svátost." Callahana zaplavilo poznání jako příšerná povodeň.
"Ne! Nedělej to...ne -"
Ale ruce byly neúprosné. Přitahovaly mu hlavu blíž, blíž, blíž.
"Tu máš, knězi," zašeptal Barlow.
A Callahanova ústa se přitiskla na páchnoucí maso chladného hrdla upíra, kde pulsovala otevřená žíla. Zadržoval dech snad po celé věky, divoce a zbytečně se zmítal, rozmazával si krev po tvářích, čele a bradě jako válečnickou barvu. A nakonec se napil.
Řbitov zviřátek
(Pet Semetary)
Rodina Louise Creeda se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Jejich šťastné dny však náhle ukončí autohavárie, při které zahyne jejich synek. Louis se ho rozhodne pohřbít na starém indiánském pohřebišti, kam před nedávnem pohřbil i kocoura své dcery, který se k samotnému Louisovu překvapení o pár dní později vrátil živý...
Motiv pohřebiště, ze kterého se pohřbení mrtví vracejí opět jako živí, je už docela ohraný. A vlastně konečnou pointu již tušíte od poloviny knihy. Ale když závěr skutečně přijde, stejně vám to vyrazí dech.
Právě rozdal karty k nové hře, když uslyšel, jak se otevřely zadní dveře. Máš, cos chtěl, a to, cos chtěl, se k tobě dříve nebo později vrátí, pomyslel si Louis Creed. Když uslyšel, že se blíží pomalé, vrzavé kroky, nevzhlédl od karet. Všiml si pikové dámy a sáhl po ní. Kroky se zastavily přímo za ním. Ticho. Louis ucítil na rameni chladnou ruku. Do ticha zaskřípěl Rachelin hlas. "Miláčku," řeklo to.
To
(It)
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si "Smolaři", se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje - Smolaři versus Pennywise - s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky - a tentokrát je Billem a spol už opravdu rozladěné!
Kniha poprávu označená za nejlepší dílo moderního hororu.
George natáhl ruku. Klaun ho chytil za paži. A George viděl, jak se jeho tvář mění. To, co spatřil potom, bylo tak strašné, že jeho nejhorší představy čehosi ve sklepě vedle toho vypadaly jako krásné sny, to, co spatřil, ho v mžiku připravilo o rozum.
Nezbytné věci
(Needful things)
V malém americkém městečku Castle Rock ve státě Maine si otevře sympatický cizinec na hlavní třídě obchod s podivným názvem "Nezbytné věci". Každý tu objeví věc, po které zatouží tak, že bez ní nemůže být, a dostane ji za směšně nízkou cenu. Ale neplatí se pouze penězi. Zákazník musí zároveň obchodníkovi slíbit, že provede nějaký "drobný žertík" jinému obyvateli městečka. Tak s plynoucím časem stoupá hladina vášní a nenávistí a stačí již jen drobný impuls, aby byl uveden do chodu mechanizmus vyřizování účtů...
Skvěle rozpracovaná charakteristika postav tak osobitá pro americké maloměsto.
"ÁÁÁÁÁÁÁ, TY JEDNA SVINĚ!" zaječela Nettie a švihla sekáčkem. Zasekl se Wilmě až po rukojeť do ramena, s tupým křupnutím jí přerazil klíční kost. Příšerná bolest - vysoká dřevěná hradba bolesti - vytlačila Wilmě z mozku jakékoliv věcné myšlenky. Zůstalo jen běsnící kozáctví. Vytáhla dranžírák. Také Nettie vytáhla sekáček. Musela zapáčit oběma rukama, a když se jí konečně podařilo vyprostit ho z Wilminy přeražené klíční kosti, krvavým otvorem v šatech vyhřezla spousta vnitřností, visely v blyštivém chumlu.
Misery
(Misery)
Paul Sheldon je spisovatel, který se proslavil romantickými romány s ústřední hrdinkou Misery. Jednoho zimního dne se mu cestou k vydavateli s dokončeným rukopisem posledního románu o Misery přihodí autonehoda. Naštěstí ho zachrání bývalá zdravotní sestra, a jak se později ukáže, zároveň jeho fanynka číslo jedna, která se o něj začne starat. Pomatená fanynka ho ovšem nakonec nechce nechat jít. Musí zničit rukopis Misery, s kterým není Anne spokojená, a napsat nový. A to je teprve začátek...
Tak trochu pro Kinga netypický horor, kdy hrůza nevychází z ničeho nadpřirozeného, ale pouze z člověka jako takového.
V očích měla poklid, ale byly někde velmi daleko. "Nebojte se," zašeptala, "jsem školená ošetřovatelka."
Sekera svištivě sjela z výšky dolů a zabořila se Paulu Sheldonovi do levé nohy těsně nad kotníkem. tělem mu projel gigantický zášleh bolesti. Obličej jí zasáhlo několik stříkanců temně rudé krve, takže najednou vypadala jako Indián pomazaný válečnými barvami. Chlístance krve zasáhly i stěnu. Když se snažila sekeru uvolnit, slyšel, jak se její ostří skřípavě tře o kost.
Toto byl výběr jen několika z Kingových stěžejních děl. A pro Kinga neznalého čtenáře jsou jako příklady mistrovy tvroby nejidálnější(nepředstavitelné, že by někdo neznal jméno Stephen King). Knihy Stephena Kinga vás ihned v prvních někola stránkách chytnou pevně za krkem a nepustí, dokud nedočtete poslední slovo na poslední stránce. King skvěle pracuje s atmosférou, která v závěru vykrystalizuje v obraz čiré hrůzy. Strach v jeho knihách často vychází z lidské psychiky, kterému právě umožňuje vzniknout Kingova schopnost vylíčit hloubku lidského nitra a znalost mentality lidí.
V současné době je Stephenu Kingovi 61 let a ačkoliv stále píše(22. ledna v USA vyjde nový román s názvem "Dumma key"), má už za sebe schopnou náhradu a svým teď již notoricky známým citátem jí složil poklonu.
" Viděl jsem budoucnost hororu a jmenuje se Clive Barker."
Zdroje:
http://www.stephenking.kbx.cz/
http://www.stephenking.com/
přidáno z http://www.gamepark.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat